Pro svou vášeň si Pavel nechal postavit srub. Dodal vlastní dřevo i netradiční výzdobu interiéru

Dagmar Šimonová | Středa, 05. únor 2020 |

Pěstovat si své hobby je velice důležité, málokdo ale může říci, že si pro svého koníčka postavil dům. A to dům s velkým D. Pavlův lovecký srub dává jasně najevo, kdo je jeho pánem – nejen, že majitel dodal veškeré dřevo pro jeho výstavbu, ale také vlastnoručně skolil každou z trofejí, které zdobí interiér domu. Ve svém království teď může nerušeně relaxovat a připravovat se na další výpravu.

Pocházím z jižních Čech, kde jsme se také se ženou po svatbě usadili. Postavili jsme si dům a založili rodinu. Manželka, která se tak přestěhovala přes půl republiky, si tady ale nemohla zvyknout, a nakonec mě přesvědčila, abychom dům prodali a přesídlili do jejího rodného města. Tam jsme postavili dům druhý a zapustili kořeny. Oba jsme tu našli práci i přátele.

obr.: Zahradu si Pavel se ženou nechal zhotovit od kamaráda, který vlastní zahradnické centrum. Jejich hlavním požadavkem byla maximální bezúdržbovou. Foto: Martin Zeman

Díky močálu vznikl malý soukromý rybník

Mým velkým celoživotním koníčkem je lov, nejen v českých luzích a hájích, ale i daleko za hranicemi naší země. Ze svých výprav si vozím trofeje, které pro mě hodně znamenají, ovšem do našeho zděného, moderně a minimalisticky zařízeného domu se nehodily. Proto jsem s postupem času začal přemýšlet o chatě, kde by moje záliba našla domov a kam bychom jezdili na víkendy a prázdniny.

Když jsem tedy začal pokukovat po pozemcích, uvědomil jsem si, že je to vlastně výborná příležitost vrátit se alespoň částečně do svého rodiště. Kousek od svých rodičů jsem našel kompletně zasíťovaný pozemek, který byl ale zarostlým močálem.

Odvodnili jsme ho a nashromážděnou vodu teď svádíme do dolní části pozemku, kde funguje jako malý soukromý rybník. Za ty roky, co tu dům stojí, nebyl s množstvím vody jediný problém. O to intenzivněji bojujeme s krtkem.

obr.: Při odvodnění pozemku tvoří vytvořili majitelé ve spodní části parcely soukromý rybník. Foto: Martin Zeman

Kulatina si s parožím rozumí

Protože obchoduji se dřevem, materiál byl jasný, srub byl navíc přesně tím, co absolutně splňovalo moje očekávání. O roubence jsem vůbec nepřemýšlel, surové kulatiny jdou prostě s loveckým stylem dohromady. Moje pátrání po vhodné realizační firmě velmi rychle zakotvilo u pana Haniše, kterého jsem objevil na internetu.

Je to jedna z nejstarších firem tohoto zaměření u nás, navíc v době, kdy jsem se do budování pustil, tu ještě tolik konkurence nebylo. Jel jsem se podívat na výstavbu srubu, která právě probíhala, a v následujících osobních jednáních jsem se za krátkou dobu přesvědčil, že pan Haniš je přesně takový partner, se kterým se chci do stavby pustit.

Pátrání samozřejmě proběhlo, ale všude, kde jsem se zeptal, jeho firmu jen doporučovali. Jsem člověk, který dá na osobní dojem, navíc když se mi někdo zalíbí, nevidím důvod hledat jinou, i když třeba levnější variantu. V krátkém termínu jsme si tedy plácli, já mu předal své nápady a představy, on je dal na papír a začali jsme diskutovat už nad konkrétními výkresy.

Novela zákona jako na zavolanou

Stavba měla začít v roce 2008, ovšem stavební úřad mi odmítl udělit stavební povolení. Srub se podle nich do tohoto kraje nehodil. Když jsem si domluvil osobní schůzku, rozhodnutí mi objasňovala dvacetiletá slečna, která vůbec nevěděla, jaký je vlastně mezi srubovou a roubenou stavbou rozdíl. Proti rozhodnutí se ale nedalo nic dělat.

Naštěstí pro mě vešla v roce 2009 v platnost novela zákona, která povolila, aby v malých obcích do určitého počtu obyvatel o územním plánu rozhodovalo obecní zastupitelstvo. S tím pak už nebyl vůbec žádný problém. Byli za rozvoj území rádi.

Stavět se tedy začalo v březnu 2009, pan Haniš provedl hrubou stavbu z kulatin, které jsem sám dodal. Je to dřevo vytěžené kousek od Jihlavy. Krov zajišťovala jiná firma, dva místní truhláři mi pak z OSB desek zhotovili veškeré příčky v podkroví. V půlce července jsme se mohli nastěhovat.

obr.: Prosklený štít srubu pouští denní světlo to horní ložnice. Foto: Martin Zeman

obr.: Protože dům funguje převážně v letním období, nechtěl Pavel venkovní bazén zastřešovat a kazit dojem z pěkné masivní dřevostavby nevzhlednou konstrukcí. Foto: Martin Zeman

obr.: Hlavní obytný prostor je bohatě vyzdoben trofejemi nejrůznějšího druhu. Když v zimě praská v krbu oheň, Pavel tu rád relaxuje a vzpomíná na všechny zážitky, spojené s jeho loveckými výpravami. Foto: Martin Zeman

Srub je pro mě srdeční záležitost

Exaktně nedokážu posoudit rozdíl mezi naším zděným domem a dřevostavbou, manželka si tu stěžuje na větší hlučnost. Já jsem tady jako v jiném světě. Když si v zimě zatopím v krbu, sednu si do křesla a vzpomínám na všechny zážitky, se kterými je každá trofej spjatá, jsem opravdu šťastný. Je to můj rodný kraj, chodím lovit přímo tady v okolí, a navíc je srubová stavba přesně ten styl, který se mi líbí.

obr.: Jednoduchá kuchyně s jídelním stolem je místem, kde se schází celé rodina. Foto: Martin Zeman

"Interiér zhotovili dva místní truhláři. Majitel si jejich zručnou a rychlou práci nemohl vynachválit. Práci kompletně dokončili za dva měsíce."

obr.: Při vstupu do patra zdobí stěny u schodiště vystavené trofeje ulovených zvířat samotným majitelem. Foto: Martin Zeman

obr.: V pokoji pro hosty, který se nachází v přízemí je neustále příjemný chládek. Foto: Martin Zeman

obr.: Koupelna je sice malá ale i přesto plní všechny požadavky. Foto: Martin Zeman

obr.: Jediná nevýhoda je, že horní ložnice se kvůli prosklenému štítu v létě přehřívá. Foto: Martin Zeman

Na víkendy je srub ideální

Co může chtít člověk víc? Podařilo se mi práci zorganizovat tak, abychom tu mohli trávit celé prázdniny, jezdíme sem také často o víkendech. I když lovecký srub není zrovna manželčino gusto, jezdí sem se mnou ráda. Nejen proto, že jsem tu spokojený, ale také si tady odpočine od města.

Na víkendy je to tady ideální, stálí obyvatelé tu ale mají velké problémy sehnat práci. Navíc život na vesnici je samozřejmě odlišný, na anonymitu velkého města si zvyknete rychle.

Se stavbou každého domu rostete. Tohle bylo už po třetí a pokaždé jsem se něco naučil. Počtvrté by to určitě nebylo jinak. Někdy se ženou vtipkujeme, že prodáme oba naše domy a postavíme si jeden, který by kombinoval jak její minimalismus, tak můj lov, myslím ale, že to vždy zůstane jen ve fázi teorie. I když co může člověk vědět, že?

Technické parametry

• Spodní stavba: nepodsklepeno, základová deska
• Stavební systém: srubová stavba
• Krov: střešní dřevěné trámy
• Střešní krytina: betonová taška Bramac
• Vstupní dveře: dřevěné
• Okna: dřevěná
• Zasklenění: izolační dvojsklo
• Podlahy: dlažba, dřevo
• Topení: plynový koket, krb na dřevo
• Pozemek: 2480 m2
• Zastavěná plocha: 125 m², garáž 50 m²
• Užitná plocha: 105 m²
• Realizace: Haniš – Srubové domy s.r.o., www.srubovedomy.cz
• Foto: Martin Zeman

Redakčně upraveno pro web